Základním atributem zdravého vývoje člověka je uspokojení jeho základních potřeb. Při dlouhodobější nemožnosti uspokojit svoje potřeby dochází k deprivaci. V případě neuspokojování základních vývojových potřeb u dětí předškolního věku k následkům trvalým a nezvratným.

Pro děti se snažíme vytvářet zdravé prostředí bezpečné, podnětné, přijímající. Je však pouze návazností na funkční zdravé rodinné prostředí.

„Dítě potřebuje ke zdravému vývoji především lásku, vřelost, přijetí, sympatii a citovou podporu. Nepotřebuje naopak drahé oblečení ani mobil.“

• Emča a Emílek jsou dvě plyšové postavičky, které prožívají podobné situace jako děti ve školce. Něco jim dělá radost, z něčeho jsou smutní, z jiného mají strach atd. Tyto pocity dětem paní učitelky prostřednictvím maňásků hrají.
• Děti se tak učí svoje emoce vyjadřovat. Získávají pocit sounáležitosti a učí se také s emocemi dál pracovat.

„Naše emoce nejsou dobré a špatné. V předškolním období se děti pomalinku učí jak jednat ve vztazích. Emoce jsou skvělým prostředkem jak vyjádřit svoje přání a potřeby a zároveň se dozvědět, že jsem přijímaný.“

Všechny děti mají svá přání, potřeby i trápení. Žádné z nich nechceme zlehčovat.

Jaký je postup, když dítě pláče, křičí, nebo jinak vyjadřuje svoje emoce a potřeby?

1, Je dobré vyjádřit svoje pocity, mluvit o nich. Odpovědět si na otázku Co se děje? Co potřebuju? Co mě trápí? Ideálně prostřednictvím Já-sdělení , které neútočí na druhého. (např. Trápí mě, že odcházíš…. Bojím se… Potřebuju ještě obejmout.)

2, Učíme se naslouchat. Umět porozumět pocitům druhých v konfliktu. Vnímat druhého a dát mu prostor k vyjádření. (Vidím, že jsi naštvaný….Zdá se mi, že jsi smutná. Chceš mi o tom něco povědět?)

3, Snažíme se o sdělení svých přání přijatelnou formou, tak aby nám spolu bylo dobře. Nacházet kompromisy při řešení problémů. (Ty potřebuješ více času pro dokončení své hry, já už chci dělat něco jiného. Jak to vyřešíme?)

„Největších dovednost, které se dítě může naučit v mateřské školce je jednat ve vztazích s respektem a úctou k sobě i druhým.“

• Snažíme se o individuální přístup ke všem dětem v jejich potřebách a řešení problémů.

„To, že jsem jiný neznamená, že jsem špatný. Z barevné mozaiky různých dětí vznikne ten nejhezčí obrázek.“

Děti pohádky milují. Pohádky jsou krásné, kouzelné a jasné. A proto motiv pohádky rádi zařazujeme do vzdělávání. Pomocí nich děti přirozeně získávají kladné vzorce chování a vyjadřování do budoucího života.

Děti se pomocí pohádek učí:

• zpracovávat vlastní emoce a přání a nacházet nová řešení
• časové posloupnosti – jak jde příběh za sebou
• důsledkům chování a jednání – protože byl zlý, špatně dopadl
• naslouchání
• fantazii a kreativitě
• dramatizaci příběhů a vyjadřování emocí
• estetickému vnímání – jak vizualizací tak i při výtvarném zpracování
• prečtenářským dovednostem – soustředění, shrnutí, zopakování, rytmizaci
• matematice – za devatero řekami, žil jeden král, měl tři syny, dal polovinu království….

„Když nevíš jak mi to říct, tak mi to pověz pohádkou.“

• Chceme dělat radost druhým lidem
• Každým rokem slavíme s klienty Domova s pečovatelskou službou, Zábřeh a klienty Domovinky a Oázy Vánoce a Den maminek.